• Nový šéfredaktor Radničních listů ve zřejmém střetu zájmů aneb ovládnou developeři Radniční listy?

    Tisková zpráva Občanů pro Olomouc a ProOlomouc

    V Olomouci 9. 2. 2016

    Počínaje dubnovým číslem Radničních listů (nově nazvaných Olomoucké listy) se stane jejich vydavatelem společnost Profi-tisk group, s.r.o. Tato společnost sídlící v Olomouci vyhrála výběrové řízení s nejnižší cenovou nabídkou a následujících 5 let bude toto městské periodikum vydávat – pokud Rada města Olomouce odsouhlasí uzavření vydavatelské smlouvy, která je v této chvíli již před podpisem.

    Společnost Profi-tisk group, s.r.o. vyslala na pozici šéfredaktora Olomouckých listů pana Juraje Aláče. Radniční koalice toto rozhodnutí vydavatele respektuje, opoziční strany zastoupené v olomouckém zastupitelstvu však proti této osobě šéfredaktora důrazně protestují.

    Proč je osoba Juraje Aláče ve funkci šéfredaktora Olomouckých listů nepřijatelná? Juraj Aláč již dlouhá léta zastává rovněž pozici mluvčího soukromé firmy Office Park Šantovka, s.r.o., která v Olomouci usiluje o výstavbu kontroverzní Šantovka Tower. Existují proto oprávněné obavy, že z titulu šéfredaktora nezajistí pravdivé a objektivní informovaní o této kauze a případech s ní souvisejících.

    Podnikatelská skupina, která za projektem Šantovka Tower stojí, kvůli svým developerským záměrům vedla řadu soudních sporů s městy Olomouc, Prostějov, s Krajským úřadem Olomouckého kraje apod.. Developeři mají dále zájem o pronájem městských pozemků na Tržnici. Neumíme si představit, že pan Aláč bude nestranně informovat o těchto událostech a sporech (ať už přímo jako autor, nebo šéfredaktor plně zodpovědný za obsah novin). Příčí se nám rovněž situace, kdy bude osoba, která zastává pozici šéfredaktora městského periodika v jiných médiích veřejně ústy jiného svého klienta proti městu a jeho zájmům vystupovat a například hrozit podáním žalob, jako tomu bylo již v minulosti 1). Toto je do očí bijící střet zájmů a neakceptovatelný stav.

    Zástupce vydavatele, se kterým má město v nejbližší době uzavřít smlouvu, hájil osobu pana Aláče tvrzením, že nebude psát články na témata, která by mohla být problematická. Tím přiznal, že o hrozbě střetu zájmů ví. Je objektivně zřejmé, že pan Aláč z titulu své funkce bude mít vliv na obsah článků v listech – nemusí jej nutně psát. Tato obhajoba je tedy mylná.

    „Žádáme radu města, aby pozici šéfredaktora Radničních listů zastával odborník, který svými pracovními aktivitami nebude vzbuzovat obavy, že jeho zájmem nemusí být nestranný pohled na dění v Olomouci. Pan Juraj Aláč zcela jistě není jediným vhodným kandidátem,“ řekl Tomáš Pejpek, zastupitel za ProOlomouc

    „Je znepokojující, že pan Juraj Aláč, ačkoliv se tváří jako profesionál, si žádný možný střet zájmů nepřipouští. Z jeho pozice je zřejmé, že ve střetu zájmů je, když na jedné straně bude vystupovat jako šéfredaktor periodika vydávaného Statutárním městem Olomouc a na druhé straně bude ústy jiného svého klienta velmi pravděpodobně hrozit Statutárnímu městu Olomouc žalobami například ve věci stavební uzávěry či územního plánu. Tyto dvě pozice jsou v jedné osobě neslučitelné,“ uvedla Dominika Kovaříková, zastupitelka za Občany pro Olomouc.

    Kontakty:

    Dominika Kovaříková (Občané pro Olomouc), tel.: 603 279 603, e-mail: dominika.kovarikova@seznam.cz

    Tomáš Pejpek (ProOlomouc), tel.: 777 184 772, e-mail: tomaspejpek@proolomouc.cz

    1) např. http://www.estav.cz/cz/2880.olomouc-pripravila-stavebni-uzaveru-v-miste-pro-santovku-tower

  • Beggar_with_a_Lyra,_by_Svishchev-Paola_1900s

    Protialkoholní vyhláška – změnit či zrušit?

    Na svém zářijovém zasedání projednávalo Zastupitelstvo města Olomouce mimo jiné nové znění vyhlášky o zákazu konzumace alkoholických nápojů a žebrání na veřejných prostranstvích statutárního města Olomouce známou spíš pod názvem „protialkoholní vyhláška“. Důvodem pro změnu této vyhlášky, kterou má město Olomouc od roku 2011, byl Nález Ústavního soudu, který zrušil obdobnou vyhlášku města Chebu. Ústavnímu soudu na vyhlášce vadilo, že dávala plošnou výjimku ze zákazu konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích pro akce organizované přímo městem. Stejnou výjimku obsahovala i olomoucká vyhláška.

    Nový návrh vyhlášky předložený zastupitelům pak z veřejných prostranství, na nichž je zakázáno konzumovat alkohol, vyjímá Horní a Dolní náměstí – důvod je nasnadě: vánoční trhy, nejrůznější jarmarky, slavnosti vína apod.
    Nicméně je třeba upozornit, že vynětí obou náměstí z působnosti vyhlášky není absolutní. Zákaz konzumovat alkohol totiž platí rovněž např. v okruhu 100 metrů od škol. Například od Pedagogické fakulty UP na Purkrabské tento stometrový okruh zasahuje i do severovýchodní části Dolního náměstí. Takže pozor – na Dolním náměstí alkohol konzumovat lze, ale nesmíte u toho stát na chodníku v horní části náměstí.

    Zastupitelé z uskupení Občané pro Olomouc během projednávání tohoto bodu navrhli úplné zrušení protialkoholní vyhlášky. Vyhláška v podobě, v jaké existuje, je totiž podle našeho názoru nevymahatelná a neřeší problém, kvůli kterému byla přijata, tj. obtěžování kolemjdoucích a znečišťování okolí skupinkami podnapilých jedinců. Podle vyhlášky, a to podle nové nové i té původní, může být osobám, které zákazy v ní uvedené poruší, uložena pokuta. Pokud však je pokuta uložena osobě, která má trvalý pobyt hlášený v sídle ohlašovny, tj. „na radnici“, je taková pokuta prakticky nedobytná a jejím uložením se pouze zvýší administrativní zátěž veřejné správy.

    Výsledkem naší kritiky přijímané vyhlášky tak je to, že bude zřízena pracovní skupina, která se bude zabývat vypracováním nové podoby této vyhlášky a jejím novým předložením zastupitelstvu ke schválení. Budeme se snažit hledat takové řešení, aby co nejméně omezovalo život většiny obyvatel města a zároveň aby pokud možno koncepčně řešilo obtěžování a znečišťování okolí těmi, kteří alkoholu holdují více, než je zdrávo.

    Řešení není jednoduché a nespočívá pouze v represi, ale především v systematické preventivní práci s těmito skupinami obyvatel.

    Dominika Kovaříková, Občané pro Olomouc

  • trideni

    Jak dále s tříděním odpadů v Olomouci? Hlavně inteligentně

    Naše město se dlouhodobě věnuje třídění směsného komunálního odpadu (SKO) a dosahuje v této oblasti velmi dobrých výsledků – daří se vytřídit až 50 % SKO. Přesto je dále co zlepšovat. Například dostupnost nádob na plast, papír či sklo v historickém centru města nebo na velkých panelových sídlištích je pořád komplikovanější, než dostupnost klasických popelnic na SKO. Na základě jednání mezi zastupiteli Občanů pro Olomouc se zástupci vedení města, příslušného pracoviště magistrátu i Technických služeb města Olomouce a.s. (TSMO) se dne 20. dubna uskutečnila pracovní exkurze do Mikulova, kde v oblasti hospodaření s odpady působí firma STKO, což je místní obdoba TSMO.

    STKO v Mikulově a okolních dvacetičtyřech obcích provozuje systém ISNO, tedy „inteligentní systém nakládání s odpady“, jehož cílem je, aby:

    • třídění odpadů bylostejně pohodlné jako vyhazování odpadu do popelnice se směsným odpadem – tedy každá domácnost, která si zažádá, získá zdarma čipem označenou nádobu na plast,na papír a na bioodpad, kterou si přidají ke své stávající popelnici.Domácnosti, které nemají prostor na nádoby, dostanou pytle na třídění odpadů se sadou čárových kódů; případně se dohodne více domácností na vybraném odvozním místě(stanovišti), kde jsou k dispozici kontejnery a používají je společně.
    • třídění odpadů bylo výhodné – domácnosti, které poctivě třídí odpad, mohou dosáhnout snížení poplatku za komunální odpad až do výše 70% stanoveného poplatku (v případě, že např. pětičlenná rodina bude v rámci ISNO zodpovědně třídit, může v následujícím roce místo 2500 Kč, zaplatit pouze 750 Kč),
    • platba za odpady byla spravedlivá – domácnost, která třídí odpady, bude platit za odpady méně než, domácnost,která odpady netřídí,
    • třídění odpadů bylo nevšední – každé čtvrtletí bude zveřejňováno hodnocení jednotlivých domácností a jednotlivých částí obce/města.

    Díky tomuto systému se daří v Mikulově a okolí velmi dobře třídit SKO, množství vytříděného dopadu je zde srovnatelné s Olomoucí (tedy 50%), ale zároveň také účinně snižovat produkci směsného odpadu. V nejlepších obcích (např. Březí), tedy těch, kde je ISNO používáno nejdéle, již dosáhli méně jak 100 kg SKO na jednoho obyvatele za rok (pozn. v Olomouci ročně vyprodukujeme 160 kg SKO na jednoho obyvatele). ISNO je tedy zajímavým a úspěšným příkladem, jež může být inspirující pro další obce a města.

    Účastníci exkurze měli v rámci debaty s ředitelem STKO Tomášem Hlavenkou možnost více nahlédnout do vnitřního fungování ISNO a na místě se na místním sídlišti přesvědčit o jeho praktickém provedení, tj. lokalizaci a funkčnosti sběrných nádob.

    Tím, že lidé v obci více vytřídí, ušetří se na likvidaci SKO a obec získá vyšší příjem za vytříděné suroviny, čímž se pokryjí zvýšené náklady na svoz nádob. Konstrukce poplatku motivuje lidi jednak k třídění, jednak ke snižování produkce odpadů. Zejména je však ISNO postaveno na komfortu pro jeho uživatele, který spočívá především v dostupnosti nádob na tříděný odpad, která je zcela shodná s klasickou popelnicí.

    Michal Krejčí, Občané pro Olomouc

    S popisem ISNO se můžeme seznámit i přímo na webuspolečnosti STKO: http://stko.cz/isno.html
    nebo tím, že shlédneme instruktážní video

  • IMAG1024

    Cyklisté sobě aneb hanácký Amsterdam?

    Pavel Bednařík

    Cyklodoprava ve městě je jedním z klíčových bodů programu Občanů pro Olomouc. Proč? Cyklodoprava je celosvětovým trendem, ekologickou i módní záležitostí a hlavně je to udržitelné řešení dopravního provozu pro jakékoli město včetně našeho. V posledních letech se i Olomouc pohnula k lepšímu. Stále je to však nedostačující. Vhodných inspirací, jak cyklodopravu účinně pdporovat, je mnoho. Stačí se porozhlédnout.

    Proč kolo?

    Ti, kdo intenzivně podporují cyklodopravu, si obvykle dobře uvědomují její zásadní přednosti. Kolo je:

    • levnější (za cenu náhradních dílů do auta se pořídí i dvě kola)
    • zdravější (spaluje pouze vlastní tuky)
    • šetrnější (nevypouští toxické látky a CO2)
    • rychlé (neuvázne v zácpách, vždy má více možností kudy jet)
    • praktické (snadno se parkuje a delší vzdálenosti můžete překonat vlakem)

     Na kole v Olomouci

    Hanácká metropole je pro cyklistiku velmi příznivá – minimální převýšení, prstenec parků kolem centra a návaznost na mezinárodní, zejména vlakovou dopravu. Cyklostezky budované s přispěním evropských fondů začínají vytvářet prostor pro všechny, kteří používají svůj bicykl jako hlavní dopravní prostředek. Přesto máme k cyklistické metropoli stále ještě daleko. Cykloobousměrky zdaleka nevytvářejí souvislou síť, stojany na kola přibývají chaoticky (na Dolním náměstí příliš, u hlavního nádraží a na náměstí Hrdinů zoufale chybí) a aktivita města v oblasti osvěty a propagace cyklistiky a cyklodopravy téměř neexistuje. Na některých místech se setkáváme s absurditami světového kalibru (100 m dlouhá cyklostezka ve Chválkovicích). Pokud návštěvník města pátrá po cyklisticky přívětivých místech, narazí maximálně na Bajkazyl.

    Co dělat?

    Skutečně není možné dělat víc, než čekat na evropské desítky milionů na budování cyklostezek? Je – stačí, když si město vezme za své některé z nápadů, které již fungují jinde:

    • podporovat cyklojízdy, osvětové iniciativy (Do práce na kole, Nakupuj na kole)
    • jmenovat cyklokoordinátora na plný úvazek (což funguje ve více než třiceti cykloměstech: www.cyklomesta.cz)
    • budovat zastřešená a hlídaná parkoviště pro kola (jako v Hradci Králové a Uherském Hradišti)
    • osadit stojany na frekventovaných místech (banky, úřady, nádraží, parky)
    • budovat samoobslužná servisní místa (jako v německých městech)
    • označení silnic cyklopiktogramy pro bezpečnější provoz

    Nápadů je spousta, jejich realizace závisí především na vůli a iniciativě komunálních politiků. Velkou inspirací pro změny v myšlení lidí mohou být právě oni. Bude brzy také primátor(ka) Olomouce jezdit do práce na kole, jako třeba starosta Londýna Boris Johnson?

    Cyklovize

    Dokud se i Olomoučtí radní nezačnou intenzivně věnovat cyklodopravě jako prioritě, není možné uvažovat o dlouhodobých plánech. Ty samozřejmě existují už dnes, jde ale spíše o technokratické dokumenty a záměry (cyklogenerel, napojení nadnárodních cyklotras). Co je potřeba udělat především, je začít pracovat na dlouhodobém plánu mobility, který poté sám vygeneruje konkrétní kroky vedoucí k jejímu naplnění. Plán mobility je komplexní dokument, často součást nebo paralelní část územního plánu města, který stanovuje priority všech složek dopravy, zejména veškerých investic, stavebních úprav, integrace všech typů dopravy. Občané pro Olomouc prosazují plán mobility s jasným stanovením priorit v oblasti pěší a cyklodopravy a kvalitní, na základě využití a potřeb občanů koncipované MHD.

    Centrum dopravního výzkumu vytvořilo dokumenty, které popisují plnění tohoto plánu krok za krokem. Jsou pomůckou také pro komunální politiky. Jejich součástí je i Vize 25 čili vize dosažení 25% podílu cyklodopravy v celkovém objemu dopravy. Občané pro Olomouc nabízejí vize pro město 21. století, kde je kolo dopravním prostředkem i životním stylem.

    Je na čase ji zhmotňovat. Proč by také Olomouc nemohla mít oficiální výpůjční systém kol, jaký má Paříž, Berlín, Londýn, Utrecht a Řím? Proč by Olomouc nemohla intenzivně odporovat iniciativy „zezdola“, jak to dělá Univerzita Palackého projektem UPbike? Proč by nemohla být pořadatelem kampaně Do práce na kole (jako je tomu v Hradci Králové)? Proč by nemohla iniciativně rozvíjet cyklokulturu a propagovat ji jako životní styl? Proč by se nemohlo Olomouci za pár let přezdívat „hanácký Amsterdam“?

  • Večerník_Michal

    Ostatně soudím, že referendum musí být zničeno

    Michal Krejčí

    Na jednání Zastupitelstva města Olomouce se v pondělí 15. září 2014 dostal historicky první návrh na konání místního referenda. Podání referenda bylo vyvoláno občansky a podpořeno podpisy 10 % ze všech oprávněných osob, což konkrétně činí 8.175 plnoletých obyvatel s trvalým bydlištěm v Olomouci. Referendum se týká otázky „nulové tolerance“ hazardu ve městě, zejména pak výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů, tzv. „tvrdého hazardu“.

    Leccos napovědělo zařazení referenda na samý konec jednání zastupitelstva. Když konečně došlo večer na věc, vzal si slovo tajemník magistrátu Jan Večeř, který svým skvěle podaným dramatickým vystoupením sehrál v celé věci stěžejní roli. Během jeho projevu bylo zastupitelům rozdáno čerstvé stanovisko Ministerstva vnitra, byť s právně nezávazným názorem, v němž se tento úřad vyslovil negativně k možnosti použití navrhované otázky v referendu. Přičemž zároveň upozornil, že pokud zastupitelstvo referendum vyhlásí, tak jej ve lhůtě 60 dní může tento státní úřad zrušit.

    Klíčové bylo načasování celé věci, tedy předání ministerského stanoviska teprve během projednávání bodu k referendu. Pokud by byl býval výklad Ministerstva vnitra rozdán zastupitelům během dne, tak by mohli být ze strany iniciativy „Olomouc bez hazardu“ obratem seznámeni s čerstvým soudním rozsudkem, jež byl zveřejněn v týž den. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodoval o stejně položené otázce a označil ji za přípustnou a v referendu hlasovatelnou. Soud zastává opačný názor, než ministerstvo, přičemž jeho výklad je rozhodující.

    Advokátka Dominika Kovaříková o soudním rozhodnutí zastupitele briskně informovala v povolené replice, avšak zastupitelé na tuto věc vůbec nechtěli reagovat. Nehodila se jim. Řada z nich se raději zabývala tím, že členové přípravného výboru referenda kandidují v komunálních volbách a zda je to vůbec možné a nehrozí tak zneplatnění referenda či vlastních voleb. Stanovisko Ministerstva vnitra i tajemníkovo vystoupení si alibisticky většina z nich vzala jako štít, který použili k rozhodnutí o nespojení referenda s termínem komunálních voleb. Referendum nakonec vyhlásili – protože ze zákona museli – avšak v předvánoční čas na pátek 12. prosince 2014, a to s oficiálním zdůvodněním, že pokud by bylo vyhlášené referendum ze strany Ministerstva vnitra v 60ti denní lhůtě zrušeno, tak se aspoň nebude zbytečně konat.

    Co naplat, že už na druhý den v úterý 16. září 2014 Ministerstvo vnitra své stanovisko, o něž se zastupitelé tak rádi opřeli, pod vahou rozhodnutí ústeckého soudu samo iniciativně zrušilo a uznalo oprávněnost v referendu položené otázky. Referendum tedy ministerstvo jistě rušit nebude, ale ani zastupitelská většina v podání ODS, ČSSD a TOP 09 se už referenda bát nemusí. Tito zastupitelé si pojistili, aby jeho výsledek nebyl s velkou pravděpodobností platný (podmínka účasti alespoň 35% voličů) a právně závazný (podmínka shody nadpoloviční většiny hlasujících a zároveň alespoň 25% ze všech voličů v Olomouci). Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co můžeme dělat. Anebo můžeme v komunálních volbách volit ty, kteří s hazardem v Olomouci řádně zatočí.

1. stránka z celkem 212