• Večerník_Michal

    Ostatně soudím, že referendum musí být zničeno

    Michal Krejčí

    Na jednání Zastupitelstva města Olomouce se v pondělí 15. září 2014 dostal historicky první návrh na konání místního referenda. Podání referenda bylo vyvoláno občansky a podpořeno podpisy 10 % ze všech oprávněných osob, což konkrétně činí 8.175 plnoletých obyvatel s trvalým bydlištěm v Olomouci. Referendum se týká otázky „nulové tolerance“ hazardu ve městě, zejména pak výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů, tzv. „tvrdého hazardu“.

    Leccos napovědělo zařazení referenda na samý konec jednání zastupitelstva. Když konečně došlo večer na věc, vzal si slovo tajemník magistrátu Jan Večeř, který svým skvěle podaným dramatickým vystoupením sehrál v celé věci stěžejní roli. Během jeho projevu bylo zastupitelům rozdáno čerstvé stanovisko Ministerstva vnitra, byť s právně nezávazným názorem, v němž se tento úřad vyslovil negativně k možnosti použití navrhované otázky v referendu. Přičemž zároveň upozornil, že pokud zastupitelstvo referendum vyhlásí, tak jej ve lhůtě 60 dní může tento státní úřad zrušit.

    Klíčové bylo načasování celé věci, tedy předání ministerského stanoviska teprve během projednávání bodu k referendu. Pokud by byl býval výklad Ministerstva vnitra rozdán zastupitelům během dne, tak by mohli být ze strany iniciativy „Olomouc bez hazardu“ obratem seznámeni s čerstvým soudním rozsudkem, jež byl zveřejněn v týž den. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodoval o stejně položené otázce a označil ji za přípustnou a v referendu hlasovatelnou. Soud zastává opačný názor, než ministerstvo, přičemž jeho výklad je rozhodující.

    Advokátka Dominika Kovaříková o soudním rozhodnutí zastupitele briskně informovala v povolené replice, avšak zastupitelé na tuto věc vůbec nechtěli reagovat. Nehodila se jim. Řada z nich se raději zabývala tím, že členové přípravného výboru referenda kandidují v komunálních volbách a zda je to vůbec možné a nehrozí tak zneplatnění referenda či vlastních voleb. Stanovisko Ministerstva vnitra i tajemníkovo vystoupení si alibisticky většina z nich vzala jako štít, který použili k rozhodnutí o nespojení referenda s termínem komunálních voleb. Referendum nakonec vyhlásili – protože ze zákona museli – avšak v předvánoční čas na pátek 12. prosince 2014, a to s oficiálním zdůvodněním, že pokud by bylo vyhlášené referendum ze strany Ministerstva vnitra v 60ti denní lhůtě zrušeno, tak se aspoň nebude zbytečně konat.

    Co naplat, že už na druhý den v úterý 16. září 2014 Ministerstvo vnitra své stanovisko, o něž se zastupitelé tak rádi opřeli, pod vahou rozhodnutí ústeckého soudu samo iniciativně zrušilo a uznalo oprávněnost v referendu položené otázky. Referendum tedy ministerstvo jistě rušit nebude, ale ani zastupitelská většina v podání ODS, ČSSD a TOP 09 se už referenda bát nemusí. Tito zastupitelé si pojistili, aby jeho výsledek nebyl s velkou pravděpodobností platný (podmínka účasti alespoň 35% voličů) a právně závazný (podmínka shody nadpoloviční většiny hlasujících a zároveň alespoň 25% ze všech voličů v Olomouci). Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co můžeme dělat. Anebo můžeme v komunálních volbách volit ty, kteří s hazardem v Olomouci řádně zatočí.

  • slide_hazard_1

    6 689: stav demokracie v Olomouci

    Pavel Bednařík

    Páteční referendum o hazardu v Olomouci ukázalo, jak velký je zájem občanů měnit věci veřejné ve svém městě mimo obvyklé termíny komunálních voleb, ale také jaký zájem má vedení města o podporu místního referenda a hlasu voličů.

    K volebním urnám v obvyklých volebních místnostech přišlo v pátek 12. prosince 6 689 občanů rozhodnout, zda chtějí podpořit konec hazardu či nikoliv. 95,5% hlasovalo pro jeho zrušení. Pro někoho mohou být tato čísla výsledkem rezignace na možnost cokoliv ovlivnit, pro někoho zase dokladem, že předchozí zastupitelstvo a rada zvolilo nevhodný předvánoční termín. Termín byl sice nevhodný, ale jakákoliv roční doba by neměla být důvodem či omluvou za neúčast při demokratickém hlasování.

    Řada kritiků vytýká iniciátorům referenda, že byla nedostatečná propagace a nebylo o referendu dost informací. Kampaň byla sice vedena „zdola“, ale propagace byla výsledkem maxima možného (plakáty na výlepových plochách, letáky, titulní strany místních deníků, reportáže v televizi). Za iniciátory nestáli movití sponzoři (ti spíše očekávají pozvánku na otevření Rezortu Hodolany), navíc věnovali nemálo svého času do sběru podpisů a následné propagace referenda, tedy do téměř půlroční kampaně.

    Je důležité připomenout, že stejně jako iniciaci referenda i jeho propagaci si mohl vzít na starosti kdokoliv z bývalé i současné rady města, případně celý zastupitelský klub nebo strana, a mohli na ni uvolnit adekvátní prostředky. Nikdo s tímto návrhem nepřišel. Povinné usnesení o podpoře referenda a dílčí propagace (2 vývěsní stojany, téma měsíce v Radničních listech) byly iniciovány třemi zastupiteli Občanů pro Olomouc s podporou zastupitelů opozičních. Těžko se dohadovat, co by se stalo bez tohoto návrhu.

    Město tedy cvičně deklarovalo zájem o podporu referenda doporučením občanům, ale ten jim byl spíše „vnucen“. Nad rámec povinných bodů neudělali zástupci koalice téměř nic (s čestnou výjimkou KDU-ČSL) – žádné veřejné prohlášení, žádní informační stánek, žádná mobilizační vlna v místních médiích. Nebyl by jasným signálem zájmu o názory občanů například vstup primátora Staňka v Českém rozhlase pár dnů před referendem?

    Jako výsostně demagogické pak může být vnímáno lakonické primátorovo prohlášení po skončení referenda. „Výsledky referenda jsou jasným signálem toho, že naprostá většina Olomoučanů podporuje aktuální kroky vedení města. Spatřujeme je v pokračování nastoupené redukce hazardu ve městě. Je vidět, že bezmála 92% lidí oprávněných v referendu hlasovat, chápe, že jsme se vydali správným směrem,“ uvedl primátor.

    Copak si neúčast v referendu a všeobecnou rezignaci způsobenou mimo jiné i vlažným přístupem města k organizaci referenda mohou vykládat jako podporu „generální linie“ nové rady? Copak byl primátor a jeho strana iniciátorem první vyhlášky o regulaci hazardu? Copak si 94% občanů Olomouce nepřálo mít ve vedení někoho jiného, než je primátor a jeho strana?

    Nízká volební účast v komunálních volbách (32%) a nízká účast při místním referendu (8,2%) mohou být interpretovány různě, ale rozhodně ne jako přitakání současnému vedení města. Pan primátor by místo líbivých prohlášení měl odpovědět na několik zásadních otázek týkajících se budoucnosti hazardu v Olomouci:

    • Proč nepřizvala rada nikoho i iniciátorů referenda ani opozičních zastupitelů do pracovní skupiny k hazardu?
    • Jak se město vyrovná s výpadkem v rozpočtu při další regulaci hazardu, kterou chystá?
    • Proč neudělalo město pro propagaci referenda víc?
    • Zda byli členové rady u referenda a hlasovali, pokud ano, tak jak?

    Jednou z možných interpretací primátorova komentáře je také skutečnost, jak hluboce pohrdá formou zastupitelské demokracie, pokud považuje účast u referenda „pouze“ za podporu politiky nové rady. Vždyť ani dva měsíce od voleb jasně nedeklarovali, kudy se bude politika a naplňování programu nové rady ubírat. Zřízení pracovní skupiny a ignorování opozičních zastupitelů a iniciátorů referenda muže být jedním ze zneklidňujících signálů.

    6 389 spoluobčanů si totiž nemyslí, že by kroky města v omezování hazardu byly dostačující. A to je přeci jen o něco víc, než bylo voličů druhé ČSSD v posledních komunálních volbách. Sestupný trend zájmu občanů o dění ve vlastní obci je pro nás na rozdíl od pana primátora varovným signálem, nikoliv přitakáním.

    Pavel Bednařík
    zastupitel Statutárního města Olomouc, člen Občanů pro Olomouc, člen petičního výboru místního referenda

  • Prohlaseni

    Vyjádření k Programovému prohlášení Rady města Olomouce

    Programované prohlášení Rady města Olomouce na roky 2014 – 2018 je souborem líbivých tezí, s nimiž snad nemůže nikdo nesouhlasit. Vždyť komu by se nelíbilo rozšíření podpory mateřských škol, pravidelná a efektivní grantová podpora neziskovým organizacím nebo zkvalitnění veřejného prostoru v centru, na sídlištích i v okrajových částech města?

    Rada například slibuje, že se zaměří na rozvoj prorodinné politiky města. Co si však pod tímto pojmem přestavit? Znamená to zavedení přebalovacích pultů ve veřejně přístupných prostorách, MHD zdarma pro rodiče s kočárky nebo snad příspěvky při narození dítěte?

    Rada slibuje, že podpoří ekologické formy dopravy, už ale neříká jak. Slibuje, že přijme opatření ke snížení znečištění ovzduší, už ale neříká jaká. Rada chce posílit roli komisí městských částí, neříká ale, v čem by to posílení mělo spočívat.

    Při porovnání programových priorit, které Rada představila v koaliční smlouvě začátkem listopadu 2014, a programového prohlášení, které představuje nyní, však lze nalézt i odchylky svědčící zřejmě o posunu v názorech na některé problémy města. V programových prioritách Rada slibuje „zásadní redukci počtu heren v rámci regulace hazardu“, v programovém prohlášení však slibuje již jen „redukci počtu heren a regulaci hazardu“. Otázkou tak je, proč najednou nemá být regulace počtu heren zásadní…

    V programovém prohlášení zcela chybí časová osa, kdy v průběhu volebního období chce Rada vytyčených cílů dosahovat, a chybí rovněž konkrétní kroky, jimiž má být cílů dosaženo. Bez těchto konkrétností jde pouze o líbivé fráze, které se hodí spíše do volebního programu, než do dokumentu, který má pomoci volební programy přetavovat ve skutečnost. Také forma programového prohlášení spíše připomíná volební hesla a nikoliv přehledný plán, který si dává jasné cíle a ukazuje cestu, jak k nim dojít. O to smutnější je, že se takový dokument rodil dlouhých 5 měsíců…

  • Setkání 1.4. s občany Na Zábradlí

    Začala pravidelná setkávání občanů s Občany

    Dnes na apríla se v Café Na zábradlí uskutečnilo první setkání Občanů pro Olomouc s občany města Olomouce.

    Tématem setkání bylo fungování zastupitelstva, ale hlavně jsme se věnovali nejrůznějším podnětům občanů. Například údajné nedostatečné situaci v ubytování v Azylovém domě pro ženy na Wurmově ulici, nedostatku stojanů pro kola na Horním náměstí a v celém centru, opravám chodníků nejen v centru. Také tomu, jak kontaktovat komise v příslušných místních částech. Dále možnostem vysazování nových stromů ve městě jako náhrady za stromy pokácené nejen při úpravě koryta řeky Moravy v rámci protipovodňových opatření.

    Všechny podněty předáme svým zástupcům v příslušných odborných a místních komisích města.

    Příští setkání jsme naplánovali opět na 1. středu v měsíci, tedy na 6. května, v kavárně Na zábradlí.

  • DSC_0026

    Střípky ze zastupitelstva od Dominiky Kovaříkové

    DSC_0026

    V maximální možné lhůtě, kterou zákon ještě umožňuje, se konalo 3. zasedání Zastupitelstva města Olomouce. Podle názoru současného vedení radnice zřejmě stotisícové město nepotřebuje častější jednání svého nejvyššího orgánu, ale postačí se sejít pouze jednou za čtvrt roku. Méně často už to nejde, bylo by to v rozporu se zákonem.

    Jednání bylo zahájeno v 9 hodin dopoledne a trvalo do 19:32 večer. Sami posuďte, zda by Olomouc nepotřebovala jednání zastupitelstva častější. Nebo je v lidských silách ještě po 10 hodinách jednání vnímat důkladně, co se děje a činit správná rozhodnutí, která mají vliv na životy bezmála 100.000 občanů?

    Toto zasedání bylo výjimečné i tím, že to bylo poprvé, co město zajistilo on-line přenos na svých webových stránkách, takže jednání mohli sledovat i ti, kteří se z jakéhokoliv důvodu nemohli do jednací místnosti dostavit. Tomu jsme velmi rádi, neboť jsme přenosy prosazovali a z posledních dvou jednání zastupitelstva je i amatérsky přenášeli, nicméně do budoucna se budeme zasazovat o to, aby přenosy ze ZMO byly rovněž archivovány.

    Na programu bylo několik výbušných bodů, u nichž jsme očekávali živější debatu – a nemýlili jsme se. Právě v obavě ze zdlouhavého projednávání některých otázek jsme se pokusili hned do úvodu jednání předřadit bod týkající se petice za záchranu Neředínského horizontu, kde se do diskuse přihlásilo několik občanů Olomouce. Nechtěli jsme, aby tito naši spoluobčané museli čekat hodiny, než přijde řada právě na tento bod. A předřazení tohoto bodu se nám podařilo – hned za prezentaci Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let (s tímto bodem nebylo možné pohnout, prezentace se účastnil zahraniční host a spousta novinářů).

    Projednávání bodu týkajícího se Neředínského horizontu po vystoupení občanů přerušilo zatmění slunce. Ne že by se v sále natolik setmělo, nebo vypadla z provozu veškerá technika, ale Ivana Plíhalová (ODS) navrhla udělat na zatmění přestávku a jako protislužbu nabídla k zapůjčení své speciální brýle. No nepodpořte takový návrh!

    Po návratu do sálu kolem jedenácté hodiny se rozhořela debata o Neředínském horizontu mezi samotnými zastupiteli – jestli jsou přednější zájmy vlastníků pozemků, nebo zhruba 17 tisíc obyvatel okolních sídlišť, jestli je přípustné znehodnotit výhled z Neředínského horizontu na město a zda má radnice alespoň hrubý odhad toho, kolik by případná změna územního plánu a převedení ploch na zeleň stála na tzv. náhradách za změnu v území, na něž mají za určitých podmínek nárok vlastníci změnou dotčených nemovitostí. Ukázalo se, že město nemá ani povrchní informace o tom, kdo všechno by měl mít na náhradu nárok. Pokusili jsme se tedy prosadit usnesení, aby náměstek primátora odpovědný za oblast územního plánování doplnil důvodovou zprávu k Neředínskému horizontu o přehled vlastníků, resp. jejich počet, kterým by teoreticky mohla náhrada za změnu v území náležet, a předložit takto doplněnou důvodovou zprávu na příští jednání zastupitelstva, abychom měli alespoň malou představu o tom, o čem se bavíme, když vedení města argumentuje, že nás (rozuměj město Olomouc) to bude hodně stát. Toto usnesení však zastupitelstvo neschválilo (PRO hlasovalo pouze ANO, ProOlomouc a my – Občané pro Olomouc, zbytek se zdržel, nebo byl rovnou proti). Po skončení hlasování o tomto bodě ale k překvapení všech prohlásil pan primátor, že tím, co bylo obsahem námi navrženého usnesení, se Rada i tak bude zabývat a požadované informace nám sdělí. (Pak ale skutečně nerozumím tomu, proč nemohli náš návrh schválit. Že by proto, že jej předložila opozice? To snad ne…)

    Po projednávání petice za zachování Neředínského horizontu přišly na pořad dne majetkoprávní záležitosti – zjednodušeně řečeno převody nemovitostí a věcná břemena. Při jejich projednávání jsme upozornili na situaci v Hynkově, kde chce vlastník starého vodního náhonu tento náhon obnovit a obnovit i malou vodní elektrárnu. K tomu však potřebuje dva menší pozemky od města. Pokud by město Olomouc tyto pozemky prodalo, umožnilo by tento záměr realizovat. Obnovený vodní náhon by se však nacházel v místech, kde odbočuje od jezu u Hynkova cyklostezka směrem na Litovel a projekt v tomto místě nepočítá s žádným přemostěním. Cyklostezka by tak v tomto místě byla přerušena a cyklisté by museli toto přerušení objíždět přes Hynkov několikakilometrovou zajížďkou. Po upozornění na tento nedostatek v projektu byl tento prodej z projednávání stažen s tím, že město bude dál s žadatelem jednat. A my doufáme, že výsledkem těchto jednání bude změna projektu a jeho doplnění o most umožňující cyklistům plynule pokračovat do Lhoty nad Moravou a případně až do Litovle.

    Dalším bodem, u nějž se udála živější debata, bylo projednávání souboru změn č. I územního plánu Olomouce. V tomto souboru změn je zahrnuto několik podle našeho názoru problémových lokalit – například plocha pro výrobu mezi Olomoucí a Hněvotínem, kde by na „zelené louce“ (přesněji na nejkvalitnější zemědělské půdě) měly vyrůst další stavby vedle současného technologického parku. Podle našeho názoru jde o salámovou metodu, kdy společnost Technologický park (personálně provázaná s firmou GEMO) postupně zastavuje nejkvalitnější zemědělskou půdu, které v celé republice obrovským tempem ubývá. Další nové haly by měly po změně územního plánu vyrůst na konci Olomouce ve směru na Tovačov. Ačkoliv jsme chtěli prosadit oddělené hlasování o těchto problémových lokalitách, náš návrh neprošel a naopak prošel návrh na pořízení celého souboru změn č. I územního plánu Olomouce. Je to však pouze první krok k prověřování možnosti provést tyto změny, celý proces změny územního plánu bude veřejný a je tedy i na občanech Olomouce, aby svými připomínkami ovlivnili to, jak bude Olomouc v následujících letech vypadat.

    Po obědové pauze se projednávaly změny zřizovacích listin některých organizací založených městem, schvalovaly se nominace na zástupce v akciových společnostech vlastněných městem, projednávalo se čerpání dotací či stav přípravy projektů ITI. Zastupitelstvo rovněž projednalo změnu č. II územního plánu týkající se prověření výškové regulace v místech, kde je plánována stavba Šantovka Tower.

    Jednání zastupitelstva bylo dlouhé a končilo až za hluboké tmy po půl osmé večer. A ačkoliv několik členů zastupitelstva v bodě různé navrhovalo, aby se příští jednání konalo dříve než za 3 měsíce, pan primátor ohlásil další termín jednání ZMO na 19. června, tedy opět na nejzazší možný termín. A my jen doufáme, že to není proto, aby se nemusel příliš často střetávat s opozicí…

2. stránka z celkem 912345...Poslední »