• 15_m_skabraha

    „Politika a stát, to nejsou „oni“, to jsme my“ (Martin Škabraha)

    Martin Škabraha (SZ) působí jako politický filosof a pedagog na Ostravské univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci. Angažoval se v řadě kauz a občanských iniciativ, ať už na celostátní (iniciativa ProAlt) či místní scéně (protesty proti Šantovka Tower). Publikuje eseje a komentáře na Deníku referendum či v Salonu, kulturní příloze deníku Právo. Co jej vedlo ke kandidatuře v komunálních volbách? Co od nich očekává? A jak by rád, aby se proměnilo město Olomouc?

    Proč kandiduješ v komunálních volbách?

    Je to logické vyústění mého dlouhodobého zájmu o věc veřejnou. V loňském roce jsem vstoupil do Strany zelených, pro kterou jsou tyto volby příležitostí, jak naplňovat některé programové body lépe než na celostátní úrovni. Mnohé principy – např. důraz na větší účast občanů na politickém rozhodování nebo podpora tzv. ekonomické lokalizace – je totiž třeba rozvíjet právě v místních podmínkách, kde je kontakt mezi volenými zástupci a ostatními občany zpravidla bezprostřednější a politika má blíže ke každodenním problémům.

    Tím na druhou stranu neříkám, že se mají ztrácet ze zřetele celostátní nebo globální témata. Právě naopak, na místní úrovni je třeba budovat určité podhoubí, které pomůže zlepšovat i celkovou atmosféru ve společnosti, včetně vnímání politiky. Ty různé roviny, od místních témat po globální, se v životě každého z nás prolínají a obdobně se musí prolínat v politice. Takže to neberu tak, že byly parlamentní volby a evropské volby, a to byly ty velké a důležité, zatímco tyhle volby jsou „malé“ a děláme je pouze z povinnosti. Perspektiva komunální politiky není méně důležitá, spíš je to jiný úhel pohledu na věc veřejnou, ze kterého můžeme vidět věci, jež jsou třeba z té parlamentní úrovně neviditelné. Všechno by se to mělo navzájem doplňovat.

    Iniciativa, za kterou kandiduješ, se jmenuje Občané pro Olomouc. Co je podle tebe základní doporučení pro občany, kteří se nechtějí nechat pouze „vodit“ a chtějí se zapojit (občansky, politicky)?

    Musíme se hlavně naučit, že politika a stát, to nejsou „oni“, to jsme my. A že všichni neseme zodpovědnost za stav společnosti a politiky. Mnoho lidí se zajímá alespoň natolik, aby chodili pravidelně k volbám, ale je třeba udělat občas i ten další krok a sám se zapojit, mít k tomu odvahu, zbavit se pocitu, že „ti nahoře“ si to vždycky zařídí po svém. Někdy pozoruju takový zvláštní fenomén, kdy lidé mají nedůvěru k politice a obviňují politiky z toho, že na sebe strhli veškerou moc, přitom mají občané řadu možností, jak se zapojovat, od spolkových aktivit po vstupování do politických stran; příliš je ale nevyužívají a sami se tak vzdávají moci, kterou by jinak měli. A potom často za tuto svoji bezmoc obviňují politiky.

    Co se podle tebe může změnit a co se rozhodně po volbách 2014 změní na olomoucké radnici?

    Může se změnit celý styl olomoucké politiky. Ale stejně tak se nemusí změnit vůbec nic, to je na nás a na voličích. Jak to reálně bude, to si netroufám prorokovat.

    Jaké téma z celého spektra v programu OPO bys upřednostnil a proč?

    Jak lze odvodit už z výše řečeného, přednostně mne zajímá účast veřejnosti na rozhodování. Jde o něco, s čím je asi nejschůdnější pracovat na té komunální úrovni, ale současně to hranice komunálu přesahuje. Občas se trefně připomíná, že nelze mít demokracii bez demokratů. Demokraty se ale nerodíme, stáváme se jimi; je to v zásadě soubor dovedností, které je třeba pěstovat a bez kterých demokratický režim nemůže fungovat. Proto je pro mne toto téma tak důležité.

    Ale zajímá mne například i otázka ekonomické lokalizace, což je opět něco, s čím se musí začínat na místní úrovni, ale co má přesah k celospolečenským otázkám. Nebudu zabíhat do odborné politologické nebo sociologické problematiky, ale je čím dál zřejmější, že současný ekonomický systém je ve stávající podobě neudržitelný, protože krom jiného podrývá základy oné demokratické kultury. Takže to není jen otázka spotřebitelského vkusu, jestli žijeme v ekonomice ovládané převážně nadnárodními korporacemi, jejichž zisky odtékají do daňových útočišť, nebo v takové ekonomice, kde smyslem podnikání není jen shromažďovat zisk, ale také uskutečňovat sociální či environmentální cíle, a zisk zůstává pokud možno tam, kde byl vytvořen. To jsou věci, které samozřejmě místní, ba ani celostátní politici nezařídí, ale mohou alespoň hledat cesty, jak pro aktivity jdoucí tímto směrem vytvářet příznivější podmínky.

    Budoucí zastupitele (i ty za OPO) čekají velké výzvy. Které z nich jsou podle tebe nejvážnější, nejdůležitější?

    Asi největší výzvou bude, jak realizovat politické programy při chronickém nedostatku volných financí v městské pokladně. Bude to především znamenat hledat zdroje jinde, například z evropských fondů, ale to si žádá umění plánovat vhodné projekty, na které Unie ty peníze dá, a také umění více spolupracovat s dalšími subjekty, jako jsou vysoké školy či další obce v kraji (což je už nyní nezbytné hlavně v souvislosti s přidělováním financí z programu ITI).

    Sám bych byl ale potěšen hlavně tím, kdyby se dařilo hledat cesty zvelebování města bez velkých investicí a na základě posílení komunitního prvku. Nefascinují mne drahé a monumentální projekty, spíš malé, na první pohled nenápadné věci, v nichž je ale velký sociální a kulturní kapitál. Město by nemělo růst směrem ven a do výšky, ale směrem dovnitř, nejen ve smyslu funkčního zahušťování špatně využitého prostoru, ale hlavně ve smyslu kvality společenských vazeb, které se v něm rozvíjí. Jsem přesvědčen, že lidé jsou mnohdy ochotni i k nemalému množství dobrovolné práce ve prospěch obce, pokud to reálně pomůže zlepšit prostředí, kde žijí, a pokud pak nad výsledky práce mohou mít kontrolu, tj. pokud dotyčná lokalita zůstává v jejich rukou, třeba prostřednictvím nějakého spolku či družstva.

    Určitě máš mezi kandidáty své favority. Které a proč?

    Jsem velmi spokojen s čelem kandidátky, protože přináší věrohodnou a právně vzdělanou občanskou aktivistku na místě jedničky a hned za ní představitele dvou politických stran (zelených a pirátů), které jsou si v mnoha bodech programově blízké, ale dosud se jim nedařila užší spolupráce, což se právě těmito volbami mění. Přál bych si víc žen, ale to příště určitě doženeme.

    Jaké je tvé největší přání jako olomouckého občana a jako (čerstvého) politika?

    Aby se naplnilo naše hlavní volební heslo: rozhodujme společně! Duší demokratické politiky nejsou perfektní řešení, ale schopnost hledat řešení a neztratit vzájemnou důvěru ani v situaci, kdy to nejde hladce a je to běh na dlouhou trať.

    -PB-

  • Kasino v Hodolanech

    Zastupitelstvo zkomplikovalo účast voličů u místního referenda

    Stanovisko k rozhodnutí Zastupitelstva města Olomouce

    Zastupitelstvo města Olomouce vyhlásilo referendum o hazardu v Olomouci na 12. prosince 2014, vybralo tak tu variantu, která ztěžuje účast občanů u samotného referenda. Přitom právě účast občanů má být dle názorů soudů tím hlavním kritériem při stanovování termínu referenda.

    „Podle nás se jedná o jasný vzkaz voličům, minimálně že většinu současných zastupitelů jejich hlas kromě hlasu u voleb nezajímá,“ říká Pavel Bednařík, člen petičního výboru a kandidát sdružení Občané pro Olomouc.

    Budeme se i v této ztížené situaci snažit přesvědčit občany o smyslu účasti v referendu. V případě, že nám jako kandidátům sdružení Občané pro Olomouc dají voliči důvěru, zohledníme při svém rozhodování výsledek referenda, i kdyby k hlasování nepřišel dostatečný počet občanů.

  • Referendum pro občany

    Politikům čelem – jde o budoucnost Olomouce

    Pondělní zastupitelstvo bude rozhodovat o budoucnosti Olomouce. Buďte u toho! Bude Olomouc moravským Las Vegas? Nebo půjde cestou rozvoje bez hazardní lobby a peněz? Bude Šantovka Tower jen bizarním nápadem minulosti, nebo budou občané muset svádět boj za cenné panorama i nadále?

    Žádné z jednání Zastupitelstva města Olomouce (ZMO) nebylo tak důležité jako to, které se uskuteční zítra, v pondělí 15. září. Poslední zastupitelstvo funkčního období bude kromě dalších bodů rozhodovat (či nerozhodovat) o referendu o hazardu v Olomouci a územním plánu města Olomouce. Jestli se skutečně bude rozhodovat a půjde o vyrovnanou polemiku plnou argumentů, nebo proběhne alibistické odložení, to je měsíc před komunálními volbami ve hvězdách. A právě proto je toto jednání ZMO natolik důležité, aby se jej účastnili i občané, o jejichž budoucnost jde v první řadě.

    Referendum o hazardu bude vyvoláno v každém případě – zítřejší jednání ZMO však bude klíčové, protože se ukáže, nakolik si naši zastupitelé a radní váží názoru 10% svéprávných občanů, kteří se pod petici podepsali. Pokud jsou jim občanů dost dobří nato, aby je se stejnou důvěrou volili ve volbách, měli by mít i příležitost k rozhodnutí v referendu. A nejde o málo – pokud zastupitelstvo schválí referendum na dobu konání voleb (což může udělat v souladu se zákonem a přáním občanů), dává tím jasný signál, že počítá s alespoň 35% účastí občanů a že jej výsledek referenda (a názor občanů) zajímá.

    Pokud referendum vypíše mimo konání voleb (tj. do 90 dnů od vyhlášení, které mu ukládá zákon), splní tím fakticky svou povinnost, ale signál občanům je zcela jiný. Vyhlásíme sice referendum, ale dopředu počítáme, že bude neplatné, protože shromáždit potřebný počet hlasů mimo volby je heroický výkon, který se podařil jen v málo městech a obcích.

    V této druhé variantě je důležité si uvědomit, že to dozajista nebudou sami zastupitelé a radní, kteří budou přesvědčovat voliče, aby k referendu přišli (ačkoliv to by mohli a měli dělat!) – budou to iniciátoři petice, kteří ve svém volném čase a v rámci svých možností budou občany přesvědčovat, aby dorazili.
    Druhým, neméně závažným bodem, který stanoví mantinely rozvoje města Olomouce, je územní plán. A nejedná se pouze o povolení či definitivní ukončení zpupné silácké akce primátora Novotného jménem Šantovka Tower. Výsledkem schváleného územního plánu bude i nakládání s pozemky města, další expanze či vnitřní rozvoj města a mnoho dalšího.

    Vyzýváme proto všechny, kteří mají zájem o to, jakým způsobem jejich volení zástupci rozhodují, aby přišli na jednání a zvýšili tlak na to, aby si naši zastupitelé a radní uvědomili, o čí budoucnosti rozhodují.

    Na viděnou v pondělí na zastupitelstvu!

    Pavel Bednařík

     

  • Nové webové stránky spuštěny

  • Kasino v Hodolanech

    Stop hazardu

    Aktuální stav hazardu v Olomouci

    Celkový počet adres, kde lze provozovat herní automaty a videoloterijní terminály klesl z původních 113 míst na 57 adres (+ 14 dočasně povolených adres do konce roku 2014).

    Počet automatů a videoloterijních terminálů byl před r. 2013 v Olomouci na úrovni cca 1300 – 1500 ks. V květnu 2014 pak dle dat Ministerstva financí počet těchto přístrojů činil 1299 ks. Celkový počet automatů se tedy v Olomouci dosud příliš nesnížil. Na jeden automat tak v Olomouci připadá 77 obyvatel, což je v ČR druhé nejnižší číslo a tedy nejhorší místo (hned po Teplicích).

    Stávající regulace hazardu v Olomouci je tedy pouze dílčí a stále nám ve městě zanechává hustou síť heren. Navíc v Olomouci došlo k paradoxnímu jevu, kdy byla mezi povolené adresy nově zařazena místa, kde dochází k velkému soustředění osob, včetně dětí a mládeže. Jedná se především o obchodní centrum Galerie Šantovka s kasinem firmy Kajot, které je navíc naprosto nevhodně situováno poblíž dětského koutku a naproti divadlu, do kterého jsou masově sváženi žáci na školní představení z celé Olomouce i okolních obcí.

    Vrcholem nejasné politiky v regulaci hazardu je pak prodej budovy Hodolanského divadla firmě Endl+K, která jej přestavuje na velké kasino. Opět jde přitom o dobře přístupnou lokalitu, zpřístupněnou veřejnou dopravou, ať již zastávkami MHD či blízkostí autobusového nádraží. Soustředění hazardních her do přísnějšího prostředí kasin přitom má smysl za předpokladu, že tato budou lokalizována mimo veřejná místa (např. historické centrum města či obchodní centra), jakož i mimo obydlené oblasti a přístupná pouze individuální dopravou.

    Co konkrétně navrhujeme?

    Smysluplná regulace hazardu je možná jen při změně celostátní koncepce a příslušné legislativy, která vyvede Česko z hazardního ráje na standardní evropskou úroveň. Například každý hráč má mít vlastní registraci, na VLT automatech bude možné prohrát nejvýše dva tisíce za hodinu a herny i kasina budou mít omezené otvírací hodiny. Na určitý počet obyvatel by měl být určitý počet heren (pozn. hovoří se o jedné herně na 20 tisíc obyvatel). Uvedené změny jsou v přípravě a mají být součástí nového loterijního zákona, který by měl vstoupit v platnost od 1. ledna 2016, a to v případě optimistické varianty …

    Za stávajícího stavu věci je nanejvýš žádoucí, aby v Olomouci dostali slovo občané a prostřednictvím referenda se vyjádřili zda si přejí „nulovou toleranci“ tvrdého hazardu, tedy úplný zákaz hracích automatů – VHP i VLT strojů ve svém městě. Referendum k hazardu je zapotřebí uspořádat v termínu komunálních voleb, tedy 10. a 11. října 2014.

    Výhledově je zapotřebí maximálně možně eliminovat negativní dopady tvrdého hazardu, a to prevencí, sociální prací a vytlačováním hazardního průmyslu z města. Ve spolupráci se státem, krajem a sousedními obcemi je nutné soustředit provozování hazardu do několika málo lokalit mimo obydlené oblasti Olomouce.

    Více informací o referendu a iniciativě Olomouc bez hazardu

5. stránka z celkem 9« První...34567...Poslední »