• 15_m_skabraha

    „Politika a stát, to nejsou „oni“, to jsme my“ (Martin Škabraha)

    Martin Škabraha (SZ) působí jako politický filosof a pedagog na Ostravské univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci. Angažoval se v řadě kauz a občanských iniciativ, ať už na celostátní (iniciativa ProAlt) či místní scéně (protesty proti Šantovka Tower). Publikuje eseje a komentáře na Deníku referendum či v Salonu, kulturní příloze deníku Právo. Co jej vedlo ke kandidatuře v komunálních volbách? Co od nich očekává? A jak by rád, aby se proměnilo město Olomouc?

    Proč kandiduješ v komunálních volbách?

    Je to logické vyústění mého dlouhodobého zájmu o věc veřejnou. V loňském roce jsem vstoupil do Strany zelených, pro kterou jsou tyto volby příležitostí, jak naplňovat některé programové body lépe než na celostátní úrovni. Mnohé principy – např. důraz na větší účast občanů na politickém rozhodování nebo podpora tzv. ekonomické lokalizace – je totiž třeba rozvíjet právě v místních podmínkách, kde je kontakt mezi volenými zástupci a ostatními občany zpravidla bezprostřednější a politika má blíže ke každodenním problémům.

    Tím na druhou stranu neříkám, že se mají ztrácet ze zřetele celostátní nebo globální témata. Právě naopak, na místní úrovni je třeba budovat určité podhoubí, které pomůže zlepšovat i celkovou atmosféru ve společnosti, včetně vnímání politiky. Ty různé roviny, od místních témat po globální, se v životě každého z nás prolínají a obdobně se musí prolínat v politice. Takže to neberu tak, že byly parlamentní volby a evropské volby, a to byly ty velké a důležité, zatímco tyhle volby jsou „malé“ a děláme je pouze z povinnosti. Perspektiva komunální politiky není méně důležitá, spíš je to jiný úhel pohledu na věc veřejnou, ze kterého můžeme vidět věci, jež jsou třeba z té parlamentní úrovně neviditelné. Všechno by se to mělo navzájem doplňovat.

    Iniciativa, za kterou kandiduješ, se jmenuje Občané pro Olomouc. Co je podle tebe základní doporučení pro občany, kteří se nechtějí nechat pouze „vodit“ a chtějí se zapojit (občansky, politicky)?

    Musíme se hlavně naučit, že politika a stát, to nejsou „oni“, to jsme my. A že všichni neseme zodpovědnost za stav společnosti a politiky. Mnoho lidí se zajímá alespoň natolik, aby chodili pravidelně k volbám, ale je třeba udělat občas i ten další krok a sám se zapojit, mít k tomu odvahu, zbavit se pocitu, že „ti nahoře“ si to vždycky zařídí po svém. Někdy pozoruju takový zvláštní fenomén, kdy lidé mají nedůvěru k politice a obviňují politiky z toho, že na sebe strhli veškerou moc, přitom mají občané řadu možností, jak se zapojovat, od spolkových aktivit po vstupování do politických stran; příliš je ale nevyužívají a sami se tak vzdávají moci, kterou by jinak měli. A potom často za tuto svoji bezmoc obviňují politiky.

    Co se podle tebe může změnit a co se rozhodně po volbách 2014 změní na olomoucké radnici?

    Může se změnit celý styl olomoucké politiky. Ale stejně tak se nemusí změnit vůbec nic, to je na nás a na voličích. Jak to reálně bude, to si netroufám prorokovat.

    Jaké téma z celého spektra v programu OPO bys upřednostnil a proč?

    Jak lze odvodit už z výše řečeného, přednostně mne zajímá účast veřejnosti na rozhodování. Jde o něco, s čím je asi nejschůdnější pracovat na té komunální úrovni, ale současně to hranice komunálu přesahuje. Občas se trefně připomíná, že nelze mít demokracii bez demokratů. Demokraty se ale nerodíme, stáváme se jimi; je to v zásadě soubor dovedností, které je třeba pěstovat a bez kterých demokratický režim nemůže fungovat. Proto je pro mne toto téma tak důležité.

    Ale zajímá mne například i otázka ekonomické lokalizace, což je opět něco, s čím se musí začínat na místní úrovni, ale co má přesah k celospolečenským otázkám. Nebudu zabíhat do odborné politologické nebo sociologické problematiky, ale je čím dál zřejmější, že současný ekonomický systém je ve stávající podobě neudržitelný, protože krom jiného podrývá základy oné demokratické kultury. Takže to není jen otázka spotřebitelského vkusu, jestli žijeme v ekonomice ovládané převážně nadnárodními korporacemi, jejichž zisky odtékají do daňových útočišť, nebo v takové ekonomice, kde smyslem podnikání není jen shromažďovat zisk, ale také uskutečňovat sociální či environmentální cíle, a zisk zůstává pokud možno tam, kde byl vytvořen. To jsou věci, které samozřejmě místní, ba ani celostátní politici nezařídí, ale mohou alespoň hledat cesty, jak pro aktivity jdoucí tímto směrem vytvářet příznivější podmínky.

    Budoucí zastupitele (i ty za OPO) čekají velké výzvy. Které z nich jsou podle tebe nejvážnější, nejdůležitější?

    Asi největší výzvou bude, jak realizovat politické programy při chronickém nedostatku volných financí v městské pokladně. Bude to především znamenat hledat zdroje jinde, například z evropských fondů, ale to si žádá umění plánovat vhodné projekty, na které Unie ty peníze dá, a také umění více spolupracovat s dalšími subjekty, jako jsou vysoké školy či další obce v kraji (což je už nyní nezbytné hlavně v souvislosti s přidělováním financí z programu ITI).

    Sám bych byl ale potěšen hlavně tím, kdyby se dařilo hledat cesty zvelebování města bez velkých investicí a na základě posílení komunitního prvku. Nefascinují mne drahé a monumentální projekty, spíš malé, na první pohled nenápadné věci, v nichž je ale velký sociální a kulturní kapitál. Město by nemělo růst směrem ven a do výšky, ale směrem dovnitř, nejen ve smyslu funkčního zahušťování špatně využitého prostoru, ale hlavně ve smyslu kvality společenských vazeb, které se v něm rozvíjí. Jsem přesvědčen, že lidé jsou mnohdy ochotni i k nemalému množství dobrovolné práce ve prospěch obce, pokud to reálně pomůže zlepšit prostředí, kde žijí, a pokud pak nad výsledky práce mohou mít kontrolu, tj. pokud dotyčná lokalita zůstává v jejich rukou, třeba prostřednictvím nějakého spolku či družstva.

    Určitě máš mezi kandidáty své favority. Které a proč?

    Jsem velmi spokojen s čelem kandidátky, protože přináší věrohodnou a právně vzdělanou občanskou aktivistku na místě jedničky a hned za ní představitele dvou politických stran (zelených a pirátů), které jsou si v mnoha bodech programově blízké, ale dosud se jim nedařila užší spolupráce, což se právě těmito volbami mění. Přál bych si víc žen, ale to příště určitě doženeme.

    Jaké je tvé největší přání jako olomouckého občana a jako (čerstvého) politika?

    Aby se naplnilo naše hlavní volební heslo: rozhodujme společně! Duší demokratické politiky nejsou perfektní řešení, ale schopnost hledat řešení a neztratit vzájemnou důvěru ani v situaci, kdy to nejde hladce a je to běh na dlouhou trať.

    -PB-

  • Referendum pro občany

    Politikům čelem – jde o budoucnost Olomouce

    Pondělní zastupitelstvo bude rozhodovat o budoucnosti Olomouce. Buďte u toho! Bude Olomouc moravským Las Vegas? Nebo půjde cestou rozvoje bez hazardní lobby a peněz? Bude Šantovka Tower jen bizarním nápadem minulosti, nebo budou občané muset svádět boj za cenné panorama i nadále?

    Žádné z jednání Zastupitelstva města Olomouce (ZMO) nebylo tak důležité jako to, které se uskuteční zítra, v pondělí 15. září. Poslední zastupitelstvo funkčního období bude kromě dalších bodů rozhodovat (či nerozhodovat) o referendu o hazardu v Olomouci a územním plánu města Olomouce. Jestli se skutečně bude rozhodovat a půjde o vyrovnanou polemiku plnou argumentů, nebo proběhne alibistické odložení, to je měsíc před komunálními volbami ve hvězdách. A právě proto je toto jednání ZMO natolik důležité, aby se jej účastnili i občané, o jejichž budoucnost jde v první řadě.

    Referendum o hazardu bude vyvoláno v každém případě – zítřejší jednání ZMO však bude klíčové, protože se ukáže, nakolik si naši zastupitelé a radní váží názoru 10% svéprávných občanů, kteří se pod petici podepsali. Pokud jsou jim občanů dost dobří nato, aby je se stejnou důvěrou volili ve volbách, měli by mít i příležitost k rozhodnutí v referendu. A nejde o málo – pokud zastupitelstvo schválí referendum na dobu konání voleb (což může udělat v souladu se zákonem a přáním občanů), dává tím jasný signál, že počítá s alespoň 35% účastí občanů a že jej výsledek referenda (a názor občanů) zajímá.

    Pokud referendum vypíše mimo konání voleb (tj. do 90 dnů od vyhlášení, které mu ukládá zákon), splní tím fakticky svou povinnost, ale signál občanům je zcela jiný. Vyhlásíme sice referendum, ale dopředu počítáme, že bude neplatné, protože shromáždit potřebný počet hlasů mimo volby je heroický výkon, který se podařil jen v málo městech a obcích.

    V této druhé variantě je důležité si uvědomit, že to dozajista nebudou sami zastupitelé a radní, kteří budou přesvědčovat voliče, aby k referendu přišli (ačkoliv to by mohli a měli dělat!) – budou to iniciátoři petice, kteří ve svém volném čase a v rámci svých možností budou občany přesvědčovat, aby dorazili.
    Druhým, neméně závažným bodem, který stanoví mantinely rozvoje města Olomouce, je územní plán. A nejedná se pouze o povolení či definitivní ukončení zpupné silácké akce primátora Novotného jménem Šantovka Tower. Výsledkem schváleného územního plánu bude i nakládání s pozemky města, další expanze či vnitřní rozvoj města a mnoho dalšího.

    Vyzýváme proto všechny, kteří mají zájem o to, jakým způsobem jejich volení zástupci rozhodují, aby přišli na jednání a zvýšili tlak na to, aby si naši zastupitelé a radní uvědomili, o čí budoucnosti rozhodují.

    Na viděnou v pondělí na zastupitelstvu!

    Pavel Bednařík

     

  • Obcane_Pro Olomouc

    Občané pro Olomouc a hnutí ProOlomouc jdou do voleb samostatně

    Vyjádření k ukončení jednání o předvolební spolupráci mezi Občany pro Olomouc a politickým hnutím ProOlomouc

    Jednání s politickým hnutím ProOlomouc o společném postupu v komunálních volbách byla z obou stran ukončena. Uvedený subjekt se nestane součástí našeho sdružení a půjde do voleb samostatně. Abychom předešli opakovaným dotazům a spekulacím, uvádíme k tomuto rozhodnutí následující vyjádření.

    Jednání probíhala v různé intenzitě zhruba od počátku tohoto roku. Již tehdy se rodil projekt, který měl v rámci Olomouce propojit Stranu zelených, Piráty a nezávislé kandidáty a osobnosti, jež se v posledních letech nepřehlédnutelně angažovaly ve veřejném prostoru v souvislosti s iniciativou Občané proti Šantovka Tower a v dalších kauzách.

    Část této skupiny nezávislých se záhy rozhodla založit si vlastní politickou stranu (nyní ProOlomouc) a jejich vztah k našemu projektu byl od té chvíle nejasný – nevědělo se, zda se subjekt vůbec podaří do potřebného termínu zaregistrovat (sběr podpisů a následná procedura registrace na ministerstvu vnitra, o jejímž výsledku informovali zástupci ProOlomouc až 17. 7.) a zda vůbec do komunálních voleb půjde. Jednání se tím pádem odkládala a čas ubíhal.

    Ostatní zúčastněné subjekty však samozřejmě jednaly dál a začátkem léta se podařilo oficiálně ustavit volební stranu Občané pro Olomouc. Její forma a vnitřní pravidla přitom byly nastaveny tak, aby umožňovaly i dodatečné zapojení ProOlomouc. A to za stejných podmínek, jaké platí pro ostatní účastníky, Stranu zelených, Piráty a sdružení nezávislých kandidátů. Právě tyto námi navrhované podmínky se staly hlavním a nakonec neřešitelným bodem neshod mezi oběma stranami.

    Jaké jsou to podmínky? Aby uskupení složené z několika různých subjektů fungovalo, bylo nezbytné, aby všichni účastníci měli stejné možnosti, práva a povinnosti a aby nikdo pro sebe nepožadoval zvláštní privilegia. Proto je v naší smlouvě o volební spolupráci mj. zakotven princip poměrného zastoupení, a to jak ve volebním výboru a programové skupině, tak v pravidlech pro sestavování kandidátky.

    Způsob sestavování kandidátky a volba lídra kandidátky formou primárních voleb byly hlavními důvody, kvůli kterým byla nabídka zástupci ProOlomouc odmítnuta. My však považujeme uvedené principy za demokratické a zaručující rovnoprávnost všech účastníků našeho projektu a adekvátní volbu lídra.

    Opakovaně jsme hnutí ProOlomouc nabízeli, aby za těchto podmínek k našemu projektu přistoupili a měli stejná práva jako ostatní. ProOlomouc však svoji případnou účast v našich rozhodovacích procedurách označili doslova za „ztrátu času“ a ultimativně požadovali buď pozici lídra, nebo 2. a 4. místo na kandidátní listině.

    Rozhodnout se pro ukončení jednání nebylo jednoduché. Jsme si vědomi všech důvodů a argumentů pro spojení, stejně jako si jich určitě jsou vědomi členové ProOlomouc. Došli jsme ale k závěru, že společně bychom sice byli silnější navenek, ale vnitřně bychom byli oslabeni. Jakýkoliv volební projekt může fungovat jen za předpokladu, že každý ze subjektů respektuje rovná práva ostatních, je ochoten vést dialog, respektovat partnera a také je ochoten dohodnout se na jistých kompromisech.

    Nebylo a není nám přitom známo, že by zástupci ProOlomouc měli vážné problémy s něčím dalším, například s našimi programovými prioritami. Zjevná programová blízkost obou sdružení nám proto alespoň dává naději, že sejdeme-li se v příštím zastupitelstvu města Olomouce, budeme společně prosazovat řadu konkrétních témat a priorit, jako tomu již opakovaně bylo v mnoha společných občanských aktivitách.

    Věříme, že se nám podařilo dostatečně osvětlit důvody našeho rozhodnutí a doufáme i nadále v přízeň voličů a v jejich hojnou účast v komunálních volbách a v referendu o hazardu. Právě účast ve volbách, aktivní zapojení občanů a možnost výběru jsou i naší prioritou a také tím nejlepším znakem zdravé komunální politiky. Přejeme proto ProOlomouc hodně zdaru v nadcházející kampani.

    Za sdružení Občané pro Olomouc
    Pavel Bednařík, Jakub Nepejchal, Michal Krejčí

  • Rektorovy potíže se zákonem, nebo primátorovy potíže s demokracií?

    „Ano, filozofická fakulta se (nejen) v osobě děkana Jiřího Lacha vyslovila proti výstavbě Šantovka Tower. Na akademické půdě je ale také samozřejmostí to, že ať už sami zastáváme jakýkoliv názor, jsme maximálně otevření jiným názorům a snažíme se je co nejpoctivěji vyslechnout, pochopit a posoudit. Je to otázka naší profesní cti. Proto není žádný rozpor mezi tím zastávat v určité kauze nějaký názor a současně nabízet půdu pro nestrannou diskusi na dané téma.“

    Celý článek Martina Škabrahy